Filip - klient

Narodil jsem se v roce 1976 v Chomutově. Když mi byl 1 rok, otec zemřel na následky těžké závislosti na alkoholu. Kvůli častým astmatům jsme se s matkou odstěhovali do jižních Čech, kde se matka seznámila s druhým manželem. Bohužel i on zemřel tragickou smrtí, když na něj spadl strom.

Matka se po nějaké době vdala potřetí. V pubertě jsem se poprvé dostal do kontaktu s alkoholem, který mě následně pronásledoval několik let. Kvůli alkoholu jsem začal doma krást a zanedbával školu. Pití alkoholu se neustále stupňovalo. Rodiče mě několikrát vyhodili z domu. V devatenácti jsem odešel do Prahy a našel si práci. Potkal jsem tam Hanku, kterou jsem si pak vzal. Na začátku vztahu mi pití tolerovala, ale po narození dcery, kdy jsme se odstěhovali do Lhenic, jsem pil v takové míře, že jsem propil téměř veškeré rodinné úspory. Když se narodila druhá dcera, začal jsem svou závislost na alkoholu řešit a nastoupil do psychiatrické léčebny ve Lnářích. Bohužel jsem se ale k alkoholu pět vrátil. Manželka už mou závislost přestala tolerovat a rozvedla se se mnou. Od té doby jsem byl na ulici. V žádném zaměstnání jsem nevydržel kvůli časté opilosti příliš dlouho. Neplatil jsem výživné a byl jsem odsouzen k podmínce a veřejně prospěšným pracím, které jsem ale neodpracoval. V roce 2009 jsem tedy nastoupil na rok do vězení. Situace se ale opakovala. Pil jsem dál, neplatil výživné a opět skončil ve vězení, kde jsem si tentokrát odseděl 15 měsíců. Po propuštění z vazby jsem byl opět na ulici. Moje dcery za mnou chodily s teplým oblečením a jídlem, což bylo pro mě největší ponížení v životě. Občas jsem přespával po ubytovnách, někdy v azylovém domě. Po nějaké době jsem skončil v nemocnici se život ohrožující diagnózou – Delirium tremens. Po odchodu z nemocnice jsem požádal o pobyt v psychiatrické léčebně Červený Dvůr, kam jsem nastoupil koncem listopadu 2016.  V Červeném Dvoře jsem strávil necelých 5 měsíců. Následoval pobyt v Doléčovacím centru Prevent. V té době už jsem měl zajištěnou práci v Českých Budějovicích. Kontaktoval jsem organizaci Mezi proudy, protože jsem chtěl pomoci s řešením bydlení a dluhů. Obojí se vydařilo. Ubytovali mě v jejich Sdíleném bydlení a díky Občanské poradně Theia, kam mě pracovník z Mezi proudů doprovodil, mi byla schválena insolvence a tak jsem začal splácet své dluhy. Společně jsme zažádali o bydlení v městském bytě, které dopadlo úspěšně a tak jsem se po 9-ti měsících mohl přestěhovat do městského bytu, který jsem si postupně začal vybavovat podle svých představ.

V současné době pracuji ve stále stejném zaměstnání, které jsem sehnal během pobytu v Červeném Dvoře, pravidelně splácím dluhy a volný čas si, kromě čtení svých oblíbených knih, užívám se svou rodinou.